Vítejte na stránce vycvikarmina.wbs.cz v sekci Armín a speciální cviky
Podrobněji popsané v knížce - Výchova a výcvik psa Armína
ke knížce filmové DVD a nebo speciální DVD o speciálních cvicích
Armín při nácviku vyhledávání unikajícího plynu.
U Armína jsem se chtěl přesvědčit, jak dlouho trvalo vycvičit před mnohými lety psího specialistu, pro vyhledávání unikajícího plynu. Tito psi chodili kolem cest kde byl zavedený plyn, kolem chodníků a baráků se svými psovody a vyhledávali místo s únikem plynu. Dneska mají plynaři přístroje.
Sehnal jsem různé krabičky od sýru Hermelín a do jedné jsem foukl plyn ze zapalovače. Na zapalovač s plamínkem jsem nadráždil Armína a když to zvládl, schoval jsem zapalovač s vloženou sirkou nad mačkátko a sfoukl jsem plamen aby unikal jenom plyn. A dál už to šlo s vyhledáváním plynu u Armína hladce. Konečný efekt byl, že v řadě bylo položeno 12 krabiček a jedna se střídala v místě položení a opět při ukázkách rozhodovaly děti. Na všechny krabička se dávala kolečka uzeniny a nebo piškoty, aby si někdo nemyslel, že Armín vyhledává plyn podvodem. Armín při vyhledávání plynu byl a mohl být agresivnější, podobně jako u narkotika. U vyhledávání výbušnin, nemohl ani prsknout. V praxi by mohl, ale při určité výbušnině jenom jednou.
Armín u krabičky s fouknutým plynem ze zapalovače mohl vyštěkávat, u výbušniny nikoliv! Děti si určovaly pořadí hledané krabičky s plynem samy. Na všech krabičkách byly kousky párků aby bylo vidět, že Armín hledá na povel pouze pach plynu.
Armína jsem po výcviku učil v přibližné praxi, například u klecí, nebo kapliček s potřísněnými ventily od plynu.
Jenom poznámka, že s prominutím typický lidský prd který prý obsahuje 59% dusíku, 21% vodíku, 9% oxidu uhličitého, 7% metanu a 4% kyslíku - JE HOŘLAVÝ.
Armín při nácviku vyhledávání střelných zbraní.
Armína jsem učil na vyhledávání nábojnic, protože to měli policejní psovodi v řádech a já se s nimi chtěl zúčastňovat okresních a meziokresních přeborů. Armín zvládal vyhledávání nábojnic perfektně a dokázal to i na závodech, kde tento cvik byl. Například se dělalo vyhledávání nábojnic při závodu na Šumavě ve Stožci na konci několikakilometrové stopě a tři hodiny staré. Ze dvojice závodníku šel jeden na stopu ve dne a druhý po setmění jak si vylosovali, nebo domluvili. Stopa byla o nalezení očíslovaných předmětů, podle čeho se poznalo kdo a kam se se psem dostal. Nikdo nevěděl co za praktické předměty na stopě bude. Každý ale věděl, jaký konečný předmět stopu ukončuje a za tímto předmětem se uděl přesný počet kroků a v tom místě bylo vyhledaní několika vystřelených nábojů. Na závodech se náboje střídali, buď samopalové, nebo pistolové a k tomu ještě s různým značením, aby nedošlo k možnému podvodu. A najít v noci v hustém terénu nábojnice, to už pes musel něco umět.
Armín se naučil po rozlišování předmětů a před vyhledáváním cvičných výbušnin, vyhledávat vystřelené nábojnice a to i po týdnu zašlápnuté do země. Než začal Armín vyhledávat cvičné výbušniny, uměl nalézat střelnou zbraň mezi dětskými pistolkami, hračkami, nebo cvičnými ochrannými pomůckami pro nácvik psů v obraně. Držel se pachu ze spáleného střelného prachu po výstřelu.
Armín při nácviku vyhledávání cvičných výbušnin.
Udělal jsem z násady z koštěte tyčky, zabalil do papíru, použil starý budík a mobil, ale hlavní bylo, vložení petard z ,,veselé" pyrotechniky, které mají pach k lehké explozi. Po každé ukázce aby zájemci viděli že jde o výbušninu, vytáhl jsem jednu petardu z této cvičné ,,bomby", zapálil ji a odhodil. Armín mi ji chtěl při mé nepozornosti odhazování několikrát i přiaportovat. Tuto cvičnou bombu mi zakládali pomocníci v neděli po výcviku psů. Museli všechno kolem důkladně pošlapat a ohmatat. Další výcvikový den po týdnu v neděli, jsme šli cvičnou bombu s Armínem vyhledat. Před tím museli pomocníci místa pro vyhledávání znovu pošlapat, osahat, rozhodit předměty a potravu. Bylo to z důvodu přesvědčivosti, že Armín hledá výbušný pach z petard a ne, že by vyhledával předmět s čerstvým pachem člověka. Místa a cvičné výbušniny se musely nutně měnit.
S Armínem jsem zkoušel za jak dlouho zvládne cvik, vyhledávání cvičných výbušnin z ,,veselé" pyrotechniky. V té době už znal, vyhledávání vystřelených nábojnic a střelných zbraní, například plynovek, startovacích pistolí, jateční pistole. Nábojnice vyhledával s přehledem. Vyhledával maličké vystřelené nábojnice ze startovací pistole ve dne, v noci, ve sněhu, v objektech, nebo v nepřehledném a zarostlém terénu. Proto vyhledávání cvičných výbušnin nedalo Armínovi dlouhou práci. Horší trochu bylo, že při vyhledávání výbušnin, nesmí psí specialista štěknout, nesmí mít na sobě nic kovového, nesmí se ničeho dotknout, nesmí se rozsvítit ani světlo a podobně, protože dnešní výbušniny bouchají na všechno. Co jsem slyšel, stačilo aby fotograf který si chtěl vyfotit místo s uloženou výbušninou zmáčkl spoušť s bleskem a vylétl ze dveří.
Dnešní teroristé využívají často výbušninu mimo válečné zóny TATP - ,,Satanova Máti". Co o ní píší - (Triaceton, Peroxid vodíku, kyselé prostředí, potřeba chladit) JE NESTABILNÍ a tuto výbušninu běžné detektory na výbušniny nezjistí, protože zjišťují sloučeniny dusíku a ten Triaceton Triaperoxid neobsahuje. Teroristé zjistili snadnou výrobu a snadný nákup věcí k výrobě, které nevzbuzuje podezření. Proto specializace psů pro vyhledávání výbušnin je zatím nenahraditelná!
Armín při vyhledávání cvičné výbušniny nesměl ani prsknout. Při vyhledávání unikajícího plynu se mohl chovat agresivněji, podobně jako u vyhledávání narkotika, u něho může jak se říká utrhnout nárazník auta, nebo rozebrat šuple u nábytku. Jak někoho viděl že škrtl zapalovačem, začal na něho útočit a to vypadalo, že by ukousl ruku.
Armín měl spoustu ukázek nejenom v píseckém okrese, ale i v Praze.
Na všechny tašky jsem dával kousky uzeniny, aby si přihlížející nemysleli, že Armín hledá podle salámu ve správné tašce.
Armínovi se při ukázkách rozložilo několik igelitových tašek, na tašky mohli sahat pomocníci, v každé igelitové tašce byla jenom aktovka a v hlavní igelitové tašce byla aktovka, v ní dámská kabelka a v kabelce byla cvičná výbušnina s rozbitým budíkem a obložený slabými petardami několika druhů. Kolikátá měla být tato taška v řadě, si vybírali samy děti. Na jednom dětském táboře s dětmi od policejních rodičů se mi jedna holčina zeptala, jestli v tašce není maso, aby to Armín lehce nacházel. Řekl jsem jí správná otázka a nechal jsem přinést párky, které se nakrájely na kolečka a položily na všechny igelitové tašky. Armín při rozkládání tašek byl vždy odložený zády někde dál, aby se neříkalo že kouká kam se hlavní taška překládá. Od doby co mi upozornila holčina na možné podvody, jsem dával Armínovi na všechny věci při rozlišování maso, nebo piškoty. Armín vyhledával vždy samostatně bez vodítka.
Armín někdy míval i přes čtyřicet ukázek. Vypomáhali jsme s ukázkami v okolí Písku i policejním psovodům. Na druhém snímku jsou počáteční nácviky pro vyhledávání narkotika a cvičné výbušniny v autě.
Jestli teroristi vymýšlí stále nové výbušniny, podobně jako TEKUTÁ výbušnina a jsou vždy o krok dál, měla by obrana držet krok a vždy být spíše o krok vepředu. Tím myslím i výcvik psích specialistů. Pro výcvik těchto psích specialistů, se musí brát několik základních pachů. Pachy se sbírají na vzorky do speciální látky a uzavírají do pachových konzerv. Podobně a většinou se cvičí se psy na pachové vzorky z různých narkotik ve speciální látce. Jenom aby si někdo nemyslel, že se psi cvičí přímo s olizováním narkotika.
Jenom pro zajímavost - Pentagon chystá projekt biologicky rozložitelné cvičné munice se směsí například obilovin. (toto biologické střelivo už znal náš pohádkový Rumcajs, který střílel žaludy)
Jak léta běží a víme dnes co se děje s migrací darmožroutů z Afriky a jaké násilí mnozí z nich již dělají, na jaké další a mnohem horší násilí se chystají, nemohu přehlížet články jako tento: Dnešní teroristé využívají častěji mimo válečné zóny TATP. (Triaceton, Peroxid vodíku, kyselé prostředí, potřeba chladit). Přezdívá se ,,Satanova máti" a je značně nestabilní. Tuto výbušninu běžné detektory na výbušniny nezjistí, protože detektory zjišťují sloučeniny dusíku a ten triaceton triaperoxid neobsahuje. Teroristé zjistili (někdo ze západu je spíše vyškolil), že se dá snadno vyrobit a snadný nákup věcí k výrobě nevzbuzuje podezření! Proto u zjišťování této výbušniny by mohl pomoci opět psí specialista.
Armín při nácviku vyhledávání narkotika.
Jedno z nejsnazších pro psa vyhledávání pachů, jsou narkotika. U nich může pes štěkat, drápat, když cítí jejich ukrytý, pach může rozebrat šuplík, nebo utrhnout sedačku, či nárazník u auta. Před časem bylo dost článků o trestání i starých babek, že si přidávali Marjánku do polévek, nebo mazali si tělo tam, kde jiné léky nezabírali. A dnes je Konopí v každé mastičce, v alkoholu i v jídlech. U Armína jsem chtěl ve všech speciálních cvicích naučit, samostatnost v systematickém vyhledávání a klidné označení zasednutím bez dotyků. Hlavně při ukázkách je to přesvědčivější, než když psovod jde a ukazuje psu prstem před jeho čenichem, kde si má přičichnout.
U nás když se najde zásilka narkotik, tak je to o gramech, nebo o pár dekách. Na mexických hranicích jsou to několikakilogramové balíky, které přes oplocení vystřelují i speciálními praky, podobné zdob našeho husity Jana Žižky z Trocnova. Občas si píši s psovodem z naší republiky na druhém obrázku, který na mexických hranicích se psem slouží.
Armín při nácviku vyhledávání radioaktivního odpadu.
Po ztrátách sudů s radioaktivním odpadem a nejenom ve Francii, dále při vykolejení vagónu s tímto odpadem, nebo při cvičení vojáků jako přepadového komanda pro zjištění, za jak dlouho by přepadli a odvezli nákladní auto s tímto odpadem mi napadlo, pokusit se s Armínem nacvičit, jak by se mohl využít pes při vyhledávání radioaktivního odpadu.
Vycházel jsem ze speciálních nádob, ve kterých se odpad ukládal a co jsem se dověděl, zaléval se s grafitem, asfaltem, s popelem, se speciální čistící chemikálií a další. A je jasné, že pro vyhledávání psem těchto nádob jsem se držel faktu, že se musely nádoby čistit a nějakými mycími speciálními konečnými prostředky před odesláním.
Pro ulehčení vyhledávání speciálního pachu, jsem přihlížel i na přidružené pachy automobilů a vlakových vagónů, ve kterých se odpad odvážel. K takovým vagónům, je jasné že jsem se nedostal a proto jsem si určil pachy po svém, abych se ujistil, že se dá pes naučit na jakýkoliv pach.
Armín u kelímku od hořčice, ve kterém jsou kousky asfaltu s chemikálií co mi poradil jeden vojenský chemik a kelímek jsem umyl tetrachlórem. Armínovi tento výcvik netrval dlouho, protože uměl rozlišovat již jiné pachy.
Nádoba s odpadem pro ukázku a jenom, že papírová značka uchová spoustu pachové látky. A že už se dnes ztratil v několika zemích radioaktivní odpad, nebo s ním vykolejil vlak je známé.
Podobné články již vycházejí a například - Rozesílání radioaktivní látky vyšetřují na Slovensku jako terorismus. Slovenská policie vyšetřuje sérii pěti listovních zásilek, z nichž tři obsahovaly radioaktivní látku. Slovenský policejní prezident Tibor Gašpar v pátek potvrdil, že zásilky byly v průběhu listopadu doručeny na soudy, ministerstvo spravedlnosti a na prešovské policejní ředitelství. Národní kriminální agentura případ vyšetřuje jako trestní čin terorismu a nedovolené výroby a držení radioaktivních látek.
Problém s délkou nácviku, byl pouze o povelu, co za pach měl vlastně Armín hledat.
Ono dělat na ukázkách vyhledání cvičné výbušniny, hned po ní vyhledání krabičky s plynem, dále rozlišování předmětů, střelnou pistoli mezi hračkami pistolek, nebo narkotikum, se musí pes soustředit na daný povel s pravým jménem s intonací a která je hodně důležitá.
Například narkotikum suchou marjánku byl povel hledej - Mařku, plyn hledej - plyn, výbušninu hledej - bum, pistoli hledej - náboj, protože pistole má pach ze spáleného střelného prachu jako náboj. Při rozlišování osob - hledej kluka, u cviku Popelka hledej - benzín, radioaktivní odpad hledej - rádio a podobně.
s našim Šarikem nácvik vodícího psa.
Zkoušeli jsme s manželkou s naším Šarikem nácvik vodícího psa. Je to jedno z nejtěžších kynologických odvětví vycvičit slepeckého psa aby spolehlivé pracoval na 100%. Když se jednou splete, může i se svým majitelem přijít o život, podobně jako když se jednou splete pes specialista na vyhledávání výbušnin.
Nejvíce nebezpečná byla při tomto nácviku okna do ulic, nebo na chodbách, ale také zaparkované nákladní auto se zadní korbou přes chodník kolmo k baráku. Pes snadno pod těmito překážkami projde, ale nevidomý psovod je v nebezpečí úrazu.
U vojska P.S. v Libějovicích dostali velitelé z ministerstva vnitra úkol vyzkoušet, ověřit a vycvičit pro případ války slepecké psy.
S vodícími psy se začali zabývat manželé Menzelovi, kteří v roce 1970 založili centrum pro školení vodících psů v Kiriat Haim v Izraeli. Také tito manželé, se začali zabývat s vyhledáváním výbušnin proti Hitlerovi.
Tam vynalezli speciální vozík aby hlídal překážky v cestě jak v terénu, tak v objektech a to jak u hlavy psovoda, tak u země jako obrubníky a nebo úzké vchody mezi dveřmi. Například vozík měl za úkol ,,vysvětlit" psu, že s jdoucím majitelem se do úzkých dveří oba nevejdou a pes se tedy musel tlačit na svojí stranu více ze středu. Tento vozík začalo používat i naše vojsko u nás.
K dispozici a jestli si dobře pamatuji od pana pplk. Ing. Karla Hartla, bylo k dispozici přes 600 psů a nejenom N.O. Z nich prošlo k tomuto speciálnímu výcviku pouhých 16 psů. A z nich se pro větší procento spolehlivosti a se zdárným výcvikem pro praxi, hodilo pouhých 8. psů. Na výběru psa nejvíce záleží. Stačí aby se pes lekal, nesměl mít v povaze větší agresivitu na cizí psy, nesměl honit kočky, nesměl si všímat pohozených mastných papírů, například od uzenin a podobně.
Dnes si dovolí vycvičit slepeckého psa kde kdo bez větších kynologických zkušeností a předat psa po pouhým roce základního výcviku. U výcviku sanitárního psa, který má otevírat ledničku, nebo sundat ponožku, je tento cvik mnohem jednodušší.
Armín při nácviku vyhledávání úmyslně založeného požáru hořlavinou - Popelky.
Dobří psí specialisté i když jich moc není, jsou takzvané Popelky pro označování míst po požáru, který byl úmyslně založený hořlavinou.
Stále se zkoumá psí čenich, který neustále překvapuje svými schopnostmi. Například hozené kovové věci, jako klíče, nebo nůž, či pistole do vody a ponechané několik dní i týdnů ve vodě a po sejmutí vzorku na speciální látku Aratex do pachové konzervy, dovede pes specialista i po letech, rozlišit totožný pach. Voda udržuje pach z mastného otisku člověka hodně dlouho. Prakticky podle posledních pokusů je pach nezničitelný. Podle posledních výsledků z pokusů udržení lidského pachu na předmětech, které ,,prošly" vysokou teplotou z ohně, dovedou psí specialisté udělat rozlišení totožnosti pachů.
Četl jsem v rychlosti článek, jak probíhaly testy s vysokou teplotou. Pro psovoda v praxi, nic moc to nepřinese. Jestli jsem dobře pochopil, jde o čistý pach sejmutý z člověka z holého těla, tudíž bez přidružených pachů. Psí specialisti pracují s pachem individuálním a potřísněným se spoustou jiných pachů. Jestli působí horkovzdušná čistá teplota na předmět, pořád zůstává čistý pach bez spálených zplodin. I když se pach v elektrické, nebo v plynové troubě teoreticky vypařil, v troubě by zůstal.
Horší jsou vysoké teploty v požářišti, kde jsou předměty potřísněné zplodinami z plastů, ze dřeva, od hořlavin jako benzín a podobně. Například pachatel různě až smrdí a to i z voňavek, nebo z jeho pracoviště když už někde dělá. Jeho ošacení z hospod, z tramvaje, z laviček kde seděl, se nasytí spoustou pachů z jiných osob. Tak že pes musí z těchto spousta pachů vybrat jenom jeho individuální pach. To samé na stopách na frekvenci, kdy se musí držet pachu na který byl uveden. Či musí například rozlišit ze vzorku správnou pachovou konzervu s individuálním pachem z odhozeného nedopalku pachatele.
Proč se dělají pokusy s vysokou teplotou pachů pro kosmos, jsem pochopil. Ale nepochopil jsem, přínos pro psí specialisty. Spíše to vypadá, jako kdyby pes neuspěl, tak je to vždy chyba špatného nácviku. To už jsem zažil u vojska, kdy jsme se psem Hassem vypracovali při testu s topu teoreticky zničenou chemikáliemi. Od té doby to odnášeli ostatní psovodi, kteří na těžkých stopách moc neuspěli. Každý zkušený psovod, si může vyzkoušet se zkušeným pátracím psem v létě a v pravé poledne při 30o C ve stínu, vypracovat stopu starou šest hodin na rozpáleném asfaltovém velikém parkovišti. V tu chvíli pochopí, jaký význam mají, či nemají horkovzdušné pokusy s vysokou teplotou do praxe. Pro psí specialisty, kteří dělají pachové konzervy, by se měly pokusy zaměřit na vysoké teploty z ohňů.
Zarazila mi v článku věta, o používání latexových rukavic při vkládání vzorků do pachových sklenic. Jestli osoba sáhne byť jen na zlomek vteřiny dvěma prsty na předmět, pes je schopný předmět označit. Rukavice je proti otiskům prstů, nikoliv proti pachu. To by potom nemohli psi ani stopovat osoby jdoucí v gumových holínkách, které mají silnější gumu. Tak z toho vyplývá, jestli bude osm pachových konzerv a jenom v jedné bude vložený vzorek daný s gumovou rukavicí a v ostatních nic nebude, pes je schopný tuto konzervu označit. To samé, jestli v ostatních konzervách budou vzorky od každé osoby jiné a i mnohem delší dobou napachované, než vzorek s gumovou rukavicí, pes označí správný pach, který si načichal z originálního předmětu. Podobné pokusy jsem dělal s Armínem při rozlišování předmětů a to i s vojenským psem Hassem, při rozlišování desetníků, nebo vojenských knoflíků.
V článku o pokusech s pachovými konzervami se mi nelíbila fotografie, kde má pes strčený čenich přímo v pachové skleněné konzervě a to až na látce se vzorkem pachu. Tento vzorek i sklenice by měly být pracděpodobně zničeny od potřísnění ze psího čenichu.
Slyšel jsem o úspěchu, kdy se dělal pokus s kanystrem hozeným do ohně a po sejmutí vzorku do speciální látky a uložené na delší dobu do pachové konzervy, pes dovedl rozlišit totožnost pachů s osobou, která kanystr držela jako poslední. Ano, tato praxe s vysokou teplotou ale z ohňů, má pro psí specialisty význam.
Armín byl na pach benzínu prakticky zvyklý. Například z proskakování hořících kruhů, nebo při cviku vytahování dětského kočárku z hořícího rámu a podobně. Chtěl jsem se u Armína přesvědčit, jestli zvládne i cvik pro psí Popelky, označovat místo v požářišti, založené benzínem. Napřed jsem Armína musel trochu více naučit na pach čistého benzínu.
Když zvládl označovat flek od benzínu na různých předmětech, rozdělal jsem tři ohýnky na pekáčích a jenom jeden byl rozdělán s pomocí benzínu. Po shoření všech plamenů, a po zvládnutí vyhledávání správného pekáče Armínem, jsem různě přendával pekáče. Na všechny pekáče jsem začal přidávat kousky masa, nebo piškoty, aby bylo vidět, že Armín vyhledává správný pach po benzínu. Po zvládnutí jsem ztěžoval situace ve vyhledávání, například pohozenou potravou, popelem z kamen z klubovny a nedohořelými zbytky dřeva a uhlí. Armína jsem učil vyhledávat různé pachy i za přítomnosti jiných psů a fen.
V konečném nácviku do praxe, jsem udělal na cvičišti táboráček zalitý decilitrem benzínu, vše podpálil podpalovačem PEPO a v ohni jsem spálil i plasty, staré boty, dost dřeva, krabice z kartonu a trochu uhlí, aby byla nějaká vrstva popela.
Vedle toho jsem udělal ještě dva táboráčky s tím samým materiálem, ale bez použití podpalovače PEPO a benzínu. Až druhý den po vychlazení popela, jsem hráběmi všechna tři ohniště od sebe roztáhl, aby mezi nimi byly prostory. Přitom všem jsem si dával pozor, abych nepřetáhl popel s rozdělaným benzínem do vedlejších míst se zbývajícími dvěma ohništi. Při tomto pokusu slabě pršelo, tak že nebyla obava, že by mokrý potřísněný popel přelétl do vedlejších nepotřísněných zbytků z ohnišť.
Nejdůležitější při nácviku psa také je, nepošlapat tato ohniště a hlavně ohniště s rozdělaným benzínem do vedlejších ohnišť. Pes by mohl označit i další ohniště, ve kterém před zapálením žádná hořlavina nebyla! Dávat pozor na směr proudícího ovzduší, aby kousek popela s pachem spáleného benzínu, nepřelétl na vedlejší pekáč.
Armín při nácviku označil správný pekáč s popelem potřísněným spáleným benzínem. Všimnout si, že jsou na pekáčích kousky uzeniny. Všechny pokusy s Armínem a zvláště začátky jsem si filmoval.
Armín při nácviku a teorie o vyhledávání chemických jedovatých a biologických nakažených látek.
Cvik vyhledávání chemických jedovatých a biologických nakažených látek psími specialisty, by nebylo těžké psy k těmto cvikům naučit. Nešlo by samozřejmě přímo o vyhledávání jedovatých, leptajících látek, které již při čichnutí ničí sliznici, ale šlo by o vyhledávání jejich speciálních obalů. Podobně jako u radioaktivního odpadu, kde je jasné že se také žádný živý tvor, nemůže přiblížit k přímé radiaci. Jde o vyhledávání speciálních obalů a čistících prostředků, které po označení psím specialistou, by se nechal obsah teprve přístroji prověřit. Podobně jako nakažená zásilka malé havěti s nakažlivými bakteriemi, by nácvik probíhal na vzorky pachu z bakterií, že by se nikdo nedostal s bakteriemi do přímého styku. Pach se dostane po určité době i ze skleněné nádoby, protože i sklo a jako všechno, má určitou pórovitost. Jde dále o hustotu například vody, po které běhá i některá vodní havěť. Proto se voda ze skla nedostane. Ale o tom jsou chemičtí specialisté, které by mohli navést specialisty psovody na nějakou metodu, která by šla použít u výcviku psích specialistů. Při vyhledávání ukrytých zakázaných zásilek, v různých úkrytech přes hranice psi dokázali, že jim při vyhledávání nebyla překážka ani v kovových obalech, v cisternách a podobně. Také kov má určitou pórovitost a hlavně vždy šlo o potřísnění obalů a schránek. Například, pes si všiml a označil poslední pach, například na pneumatice, ve které byl zakázaný a převážený obsah. Někdo ho tam musel dát a zanechal tam svůj pach.
U psích specialistů je dokázané, že se udrží pach i na zápalné sklenici s benzínem, která se po hození rozbije a ve vysoké teplotě založí požár. Po požáru ze střepů, byl sejmut pach do pachové konzervy a po chycení podezřelé osoby ji pes označil. Těchto pokusů dělalo vojsko P.S. dost, dělají se i dnes, ale rozchází se teploty z pokusů. Někdo tvrdí, že pes byl schopný označit pach z předmětu po 900oC teploty a u vojska, že po 600oC pes již nedovedl pach osoby rozlišit. Vyhledání chemického pachu ze spáleného benzínu a podle mého je snazší, než vyhledání pachu z osoby, protože jde o biologickou lehkou mastnotu.
V dnešní době plné výhružek a častého terorizmu, by se měli profesionální psovodi specializovat na výcvik psů i na vyhledávání chemických zbraní. Psal jsem do knížky - Výchova a výcvik psa Armína, o zneužívání dětských hraček teroristy a v té době to byly hračky málo výkonné. Dnes se nedají s výkonem srovnat.
A psal jsem o možnosti, jak dostat dětskou a ještě nevýkonnou hračkou jedovaté chemikálie kamkoliv do nádrží s pitnou vodou, která by dokázala otrávit celá města. Je to jedna z nejhorších variant válek k likvidaci všeho živého. A když to napadne jednoho, napadne to tisíce dalších a to je to nebezpečí! A jestli někdo z vlády s ,,modrou" knížkou tvrdí, že mají všechno pod kontrolou a tedy pod ,,palcem" a přitom si dovolí za bílého dne vylézt vlastizrádci na budovu hradu a ukrást prezidentskou vlajku, vyměnit jí za červené trenýrky, jak je to tedy potom všude a na čem záleží českému národu, všechno hlídané? A zrovna před pár dny vyšel článek, že se musí začít hlídat před teroristy vodní zdroje s pitnou vodou. Tak asi nějaká pravděpodobnost hrozby existuje.
Zkoušel jsem filmovat například, co vidí pes Armín z vlastního pohledu, například při prolézání různých úzkých kanálů. Koupil jsem si obyčejné autíčko na dálkové ovládání za pár stovek, aby uvezlo malou kameru. Autíčko jsem upravil a použil. Záběry byly zajímavé z pohledu Armína a nejenom z prolézání kanálů a rour, ale i z pohledu čenichajícího Armína na stopách na frekvenci. Tohle autíčko jsem použil i při filmování cvičné výbušniny, jak ji dostat například na cizí pozemek pod plotem až do otevřené garáže. Autíčko bylo upravené na dálkově rozsvícení diody, pro znázornění dálkového odpálení.
Když si uvědomíme, co jsou dneska za silné modely hraček, jako i proudových stihaček, letadel, lodí, silných a rychlých helikoptér a všechno jsou přesné kopie opravdových strojů, mohou to být při zneužití pořádné zbraně. Vždyť i model bombardéru vypouští cvičné výbušniny v podobě petard. Malou hračkou vrtulníčku, dopravili vězňům do věznice i mobil.
V minulém režimu všichni starší víme, o takzvaném americkém brouku - Mandelince Bramborové, co všechno zavinila při tomto ,,dovozu". Na internetu se toho o ní a jak to s tímto broučkem bylo najde habaděj, i když se už někdo snaží a jako ve všem co se nehodí, převracet!
Mandelinka bramborová byl parádní prevít! Taková nebezpečná Majka Fialová, je veliká potvora, která vylučuje jedovatou tekutinu. Samička naklade až 10000 vajíček, ze kterých se vylíhnou larvy a které se přichytí na hostitelský hmyz. Také se jí říká včelí veš a má 4 stádia přeměny než dospěje. Při dotyku vylučuje jedovatý Terpen kantaridin pro člověka smrtelně jedovatý už v dávce 30mg. Tento jed v minulosti využívali traviči. Po zasažení kůže se špatně hojí. Když se uměle nakazí a rozmnoží bakteriemi a viry smrtelných nemocí pro člověka, byl by problém a že každá země podobné ,,zbraně" vymýšlí. Dnes existují uměle vypěstované bakterie a viry, které ničí beton, železo i plasty. Ono by stačilo rozhodit pytel nakažených blech, nebo švábů.
Za ta léta po tom všem, budu pomalu věřit při vypuknutí slepičího, vepřového, včelího, králičího, z klíšťat a dalšího a stále dalšího se pomalu plížícího nějakého moru, že někdo a nejenom na nás, dělá v Evropě již biologickou válku! Časté články tomu i nasvědčují. Například, evropští muži ztrácí a již obrovskou rychlostí spermie. S tím vším si mohu spojit závadné žrádlo a pití pro lidi, na co ukazují a dávají žaloby i jiné státy!
Ještě nedávno když chtěl někdo vycestovat se svým psem do ciziny, tak psa v některých státech musel dát do karantény na tři měsíce, někde i déle. Přitom naši psi museli být pravidelně očkovaní a před cestou museli prodělat veterinární prohlídku. Dneska vidíme, jak jsou pro každého hranice otevřené a co všechno za nemoci se do cizích světadílů dostává. Nepochopím, dnešní utrácení kvůli jedné labuti s údajnou chřipkou celého labutího hejna, nebo kvůli jedné slepici s ptačí chřipkou všech slepic v širokém, několikakilometrové zóně. Jde o vybíjení prasat a včelstev. Už jenom čekám, až některý truhlík nařídí kvůli jednomu člověku s chřipkou, na kterou už dneska umírají pravidelně i lidé, že uzavře celou vesnici, nechá jí hlídat vojskem aby neproklouzla ani myš pod trestem zastřelení. A jak je to už dnes vidět ve filmech s touto tématikou, jak celou vesnici chemici obalují a plynují. Už to není dneska po přelidnění světadílů legrace!
Existují fotografie speciálních letadel, předělané z dopravních na vypouštění chemických a biologických zbraní a uveřejňují to sami vojenští výrobci. Dneska se na internetu najde všechno a je to pro představu poctivých lidí i dobře.
K většině pachů na jejich vyhledávání se hodí psí čenich. Je přesný, v mnohém ještě dneska nenahraditelný, použití nejlevnější a hlavně jeho čenich je neúplatný! Psy používají dnes i na vyhledávání pašování peněz, zvířat, všelijaké havěti, některý psí čenich dokáže označit i zhoubná rakovinová znamínka. Nebo psí čenich označoval naši výbušninu Semtex, který byl na začátku bez - pachový a teprve určitý pach a barvivo se později začalo přidávat. Nebo jaký poprask byla tekutá výbušnina. Do letadel se nesměla vzít voda, ani kyselé zavařené okurky. Bylo těžké tuto výbušninu vyhledávat. Pomohl až pes a když se zjistilo, podle kterého přesného pachu se psí čenich drží, mohl být udělaný přístroj na vyhledávání této směsi.
Zneužívání zvířat bylo odjakživa - Armín nosí věci z místa A do místa BÉ do košů.
Člověk využíval od nepaměti zvířata která si ochočil k usnadnění práce a ke hlídání před divou zvěří a loupežníky. Člověk ale zvířata a ptáky také zneužíval ve svůj prospěch ve válkách. Například byli psi ve válkách cvičeni k likvidací tanků. Psy krmili pouze pod tanky a když je chtěli použít k likvidaci tanku protivníka, dali psu na záda magnetickou bombu s anténkou, která po dotyku s kovem explodovala. Jeden tank, jeden pes. Později se výcvik upřesnil pro záchranu psů. Podobně probíhalo využití a zneužití delfínů, kteří měli připevněné magnetické výbušniny na zádech a jak se přiblížili v přístavu k lodi, tak explodovala. Také tento výcvik s delfíny se upřesnil. Delfíny začali po druhé světové válce v USA cvičit na zabíjení potápěčů protivníka. Problém byl, když se dostali delfíni po katastrofě do volného moře a některé neodchytli. Kolik holubů vypuštěných se správami přes válčící zónu nedoletělo. Nebo kolik psů nedoběhlo s depeší přes území válčících vojsk, je popsané ve starých vojenských knížkách. Těch koní zabitých ve válkách by se člověk nedopočítal a jinde válčili i sloni. Dneska učí vojsko Francie lovit bezpilotní Drony do 4 kg s Orly. Tyto dravce učí na více vojenských cílů protivníka, například k rušení radarů.
Zrovna včera byla jedna letecká dráha na letišti odkloněna kvůli dálkově ovládanému dronu. Dneska jsou to hračky, které mohou ovládat děti, ale také za tisíce pro specialisty.
Spíše zneužívání, než využívání se děje stále. Také vrtulka dronu může zranit opeřence.
Napadlo mi, vyzkoušet s Armínem, za jak dlouho bych ho naučil donášet předměty na předem určené přesné místo. Předpoklad je, mít u psa nacvičený dobrý aport s vynikající poslušností. Sehnal jsem starý odpadkový koš, dal ho deset metrů od nás. Armínovi jsem dal do mordy umytý měkký obal od šťávy z citrónu, která byla v tu chvíli při ruce. Prstem jsem ho vzal za obojek, řekl mu povel ,,ukliď" a dovedl jsem ho mordou nad koš, kde jsem mu dal povel pusť. Armín poslechl, ale nebylo to s tím správným efektem zvuku spadlého obalu do koše. Vzal jsem kovovou krabičku od malé paštiky, dal do ní menší kamínky a po druhém opakování ke koši, to už byl ten správný zvuk. Stačilo několikrát opakovat prstem na obojku, s pochvalou a vždy s odměnou. Postupně jsem posílal Armína samostatně na větší a stále větší dálku až do padesáti metrů. Armín když se tento cvik naučil, donášel do košů, lavorů, do dřevníků i v objektech lehké věci. Když pes umí posuňky, nemá tento cvik pro ukázku dětem chybu. Když se Armín do koše netrefil, uměl samostatně předmět zvednout a znovu ho pustit do koše. Dětem se na ukázkách říkávalo, že i pejsci dovedou uklízet do odpadkových košů.
Armín v jedné škole na ukázce.
Armín při nácviku donášení věcí do koše.
Speciální cviky co dělali moji předešlí psi, budu zkoušet i s nový štěnětem Gaunerem ||.
Po testech povahových vloh u tohoto štěněte, mile překvapil.
(pokračování příště)
Podrobněji je popsaný tento cvik v knížce - Výchova a výcvik psa Armína.
( v odkazech na videoklipy je ukázka tohoto cviku donášení předmětů do koše Armínem)
Základní tipy:
- Používejte často nové bloky.
- ENTER = nový odstavec.
- SHIFT+ENTER = nový řádek.
- Obrázek je nejprve třeba nahrát na server přes Vložit obrázek a Správce souborů.
- Obsah z Wordu vždy přenášejte přes Vložit z Wordu.
- NEpoužívejte mezerník pro zarovnávání objektů.
- Stiskněte tlačítko listování.
- U bloků, které mají být skryty, vyplňte nově zobrazené textové pole.
- Všechny bloky s vyplněným listováním budou na stránkách skryty kromě prvního v pořadí.
- Tlačítko přidat odkazy vytvoří nový blok se zástupcem, který bude na stránkách nahrazen odkazy. Tyto odkazy budou shodné s vyplněnými nadpisy u listování a budou přepínat příslušné bloky.
- Ze všech bloků, které mají vyplněné listování, bude zobrazen vždy pouze jeden. Bloky, které nemají vyplněné listování vůbec, budou zobrazeny vždy.
- Pokud chcete skrývat i první blok listování, vytvořte na jeho místo nový prázdný blok a použijte pro jeho nadpis výraz: %empty%
- Chcete-li při přepnutí bloku rolovat okno na horní část bloku, přidejte za text bloku výraz: %top% (např.: Dovolená%top%)