Vítejte na stránce vycvikarmina.wbs.cz v sekci Ochrana a obrana se psem.
Cvičit si psa na obranu proti člověku, či necvičit si psa na obranu proti člověku, to je dnešní otázka! Každé zvíře, i ta malá sýkorka položí i svůj život za ochranu svých potomků před dravcem.
Šarvátky byly vždy, jsou a budou. Ve větším průměru v počtu lidí, se nesnesou dva lidé v rodině, dva sousedi v paneláku, dva sousedi v baráku a všichni když se naštvou, použijí různé zbraně. Začíná to fackou, vraždou, zapálením chalupy, v parlamentech po celém světě a kde by měli jít příkladem pro celé národy, tak po sobě hází židlemi, někdo hned střílí soka, v prodejnách a před školami se zapichují, násilníci vlezou do bytů, kde alespoň někoho pořezají, kradou se děti a podobně.
Ohlídat si nejjednodušším způsobem byt, barák, chatu, se může se psem. Nočního návštěvníka zloděje při otevřeném okně, či balkónu, může zahnat i malý pejsek se svým štěkotem. Sousedi často nadávají na svého souseda který má štěkajícího psa, ale měli by si uvědomit, že i jim tento pes hlídá jejich byt, či sousední baráky.
Ochrana i s malým psíkem bývá při nočním jejich venčení, kdy majitel psa může zavolat policii když vidí neřáda, jak vykrádá na tmavém parkovišti auta, nebo je ničí.
Často při venčení psů, najdou jejich majitelé zraněné, nebo zavražděné občany někde v parcích v křoví a většinou bez vyštěkání a tím upozornění psem, by je člověk nemusel dlouho v hustém křoví objevit.
Při nočním venčení psa se cítí majitel bezpečněji. Většina psů a to i těch nejmenších upozorní majitele, že je někdo schovaný za křovím, nebo stromem. Pejsci více ustrašení o to více a mnohem na větší dálku vyštěkávají a nechtějí do těch míst pokračovat dál. K tomuto projevu psa v kynologii se říká AVIZACE ZA POCHODU a nebo se cvičila AVIZACE NA MÍSTĚ. Nutnost je, pes nesmí štěkat, ale musí tiše upozornit svého psovoda, například svým postojem a přímým pohledem do místa nebezpečí. (například kdo viděl film Král Šumavy, tak na konci filmu je vidět psa, jak tichounce zavrčel a hlavně, upřeně se díval do mlhy a sedl si při přibližování se skupiny s převaděčem Palečkem) Tím má majitel větší možnost na svou obranu, například si připravit pepřový sprej, nebo zavolat na policii. PES V DNEŠNÍ DOBĚ NA OCHRANU NAJITELE MÁ VELIKÝ VÝZNAM.
Pes se u vojska a u Bezpečnosti, nebo dnes u policie, počítal vždy jako mírný donucovací prostředek. Bývalo nepsané pravidlo, že psovod brání zdraví a život svůj, zdraví a život zúčastněných osob, zdraví a život svého psa, ale i život pachatele.
Každý barák na vesnici měl svého ,,voříška" na hlídání usedlosti. Kradlo se dříve i dnes. Pes a to i maličký svým štěkotem, překazil zlodějům jejich úmysl ukrást, například slepici. Listonoši si dávali sakra pozor a vesničtí vořeši po nich šli nejvíc.
Vždy platilo a mělo by platit pravidlo, že každý člověk, ať je to žena bránící své děti, nebo muž bránicí svojí rodinu, použije všechny donucovací prostředky k odvrácení nekalosti od cizích násilníků. Všechno se dá ale zneužít a vidíme každým dnem, kdo a jakou zbraň si zvolí. Takové auto je zbraň hromadného ničení. Přesto, že řidiči chodí do autoškoly a pro potvrzení k doktorům, dost často někdo selže, že chce autem i zabít.
Pes dovede také člověka zabít a nebo ho pořádně celoživotně zdeformovat! Kolik je už magorů držitelů nově dovezených psích plemen, kteří mají radost, když jejich pes likviduje voříšky starým babkám?
Vždy platilo pravidlo zvolání výzvy - kdo tam, vyjdi nebo pustím psa! Stůj, nebo pustím psa! Polož zbraň, nebo pustím psa! Každý zloděj i obyčejného lejna které není jeho, musí počítat po dopadení, že může přijít o své zdraví, nebo podle jeho chování i o život. Je nově napsaný zákon pro každého občana, že musí bránit i svou vlast. Vlastní rodina je vždy přednější a její obranou každý chrání i svou vlast. Každý voják jsme přísahali, že položíme i život za ochranu svého státu. Ale dnes?
Člověku se chce zvracet při dnešních špatných zákonech proti poctivosti a pro nadržování lumpům. Například, když vyznamenali za nějaký třetí odboj, který ani nebyl vrahy Mašínů. O nich koluje jak to všechno s nimi bylo dosti spisů. A jenom můj názor: kdybych udělal v dnešní době nějaký čtvrtý odboj a zabil někoho z vlády kdo nejvíce uškodil naší republice, budou mi poctiví lidé brát po dalších demokratických volbách jako hrdinu a nebo budu u většiny lidí pouhý obyčejný a zbabělý vrah? U takového chování se nesmí dělat rozdíl! Poctivý člověk vycházel z poctivosti jiných osob a proti nepoctivcům se vždy tvrdě vyrukovalo. Vždyť i v pohádkách platí dobro a zlo a zlo se má vždy trestat a ne naopak.
Každý člověk si brání to své podle svého. Někdo s vidlemi v ruce, jiný se zabudovaným trezorem, další s různými pastmi a většina s nejlepším přítelem člověka - psem. Nácvik psa na hlídání předmětů patřící jeho psovodu, není těžký. Vychází se z povahy psa, že předmět s pachem psovoda připomíná psu jeho domov a proto pes bude hlídat všechno, kde je pach jeho rodiny - smečky.
Jak ale dneska postupovat v obraně svého majetku proti hloupým zákonům, kdy i obyčejná cedulka pozor zlý pes, i když jde většinou o psy za plotem, kteří na cizí osoby pouze vrčí a štěkají, ale neroztrhli by ani nohavici. Jak si mohu ohlídat svůj domov bez psa pouhou kamerou, když je pod trestem zakázané kameru používat. Ale že jsem snímán pomalu i na záchodu v restauraci, na každém úřadu, s tím se podle zákonu musím smířit. Nebo mohu snímat kamerou zabudovanou na palubní desce jedoucí auta kolem sebe a to také nevadí? Osobně mi kamery jako slušným lidem na ulici, na silnicích, nebo v budovách nevadí. S tím v dnešní době počítám a vidíme, že se kamerami vyřeší spousta neřestných případů. Vždy ale jde, o zneužívání záběrů a to už je někde jinde. Jsem pro používání kamer na svém pozemku už jenom z důvodu že mohu odhalit pachatele který mi dráždí psa, nebo ho dokonce může i zabít aby se dostal do objektu.
Proč bych si nemohl snímat okolí svého baráku s kontejnerem a zaparkované auto před barákem? Slušnému člověku který v klidu projde, tak mu to nemůže vadit, podobně jako kamery a právě na úřadech. Jak mohou pomáhat lidé s filmovými záběry když je policie požádá, jestli nějaké nemají při hledání usvědčujících materiálů a když je tak hloupý zákon? A přitom dnes častěji policie žádá, kdo má záběry, například z místa ztraceného dítěte, aby je policii poskytl? Kdo vymyslel takový zakázaný zákon na používání kamer v tak důležitých místech? Jedině zloděj, nebo kdo má zloděje v rodině a u příbuzných, nebo u svých kamarádů!
Pro ochranu svou a své rodiny, si budu dělat všechno proti lumpům podle mého nejlepšího svědomí a co uznám v té chvíli za vhodné. Například mi několikrát vykradli zloději starou Škodovku v Plzni a naposled v Písku. Řekl jsem si a dost, kdy mi policie neochrání mojí věc a po dopadení zloděje drží moje auto jako doličný předmět k soudu několik týdnů a s rozbitým sklem kam mi pořádně napršelo, tak že si ho už ohlídám sám a příští zloděj na to doplatí. Zakoupil jsem železa na krysy a kuny, v té době ještě povolené a jednu jsem schoval pod sedačku, druhou za sedačku, další k motoru a poslední do kufru. Je jasné, že jsem musel udělat všechna bezpečnostní opatření kdy jsem jel, už jenom kvůli bouračce a mým dětem. Ale po odstavení vozidla na tmavém místě, byli pasti nastražené a hnedle se vyplatilo. V noci po návratu od mojí smečky stála policie před našim barákem a zeptali se mi hned na jméno a kde mám zaparkované auto. Ukázal jsem támhle, ale moje auto tam nestálo. A že prý chytili zloděje než vyjel z města. Okamžitě jsem jim řekl, ať hlídka která zloděje chytila, nesahá v autě do ničeho, že jsou tam nastražené pasti, které by mohly polámat i prsty. Jasně že hlídka vzala obušek a šmátrala a šmátrala. Každou chvilku prý sklapla past a tím jsem se u písecké policie zapsal do podvědomí. Některá železa byla přidělaná na řetězu, tak že kdyby zloděj dojel například někam do své kolny, kde by začal v mém autě šmátrat, mohla mu past chytit prsty a myslím, si, že by si sám s jednou rukou past neotevřel a musel by volat o pomoc, jestli by se jí také dovolal.
Zmínil jsem se proto, že když mi to napadlo, může to napadnout tisíce dalších. Například to byla kuš, jindy zraněný zloděj střelnou zbraní.
Pravidlo zdob prvních psovodů u četníků bylo, že pes má útočit, když už je psovodem vypuštěný k likvidaci útočníka na pohybující se končetiny a zvláště na ruku která drží zbraň. Pachatel i po vypuštění psa měl ještě šanci vyhnout se k větší újmě na zdraví. Například, kdy sebou musel mrsknout o zem a dal si ruce na krk za hlavu.
Z toho vycházela i sportovní kynologie Svazarm, že klidně stojící osobu pes nesmí napadnout. Bylo dané pravidlo, že se v plentě po vyštěkání figuranta hned kousat se psem nesmí! Novodobí pejskaři s figuranty to zdůvodňují, že se musí dát psu kousnout za odměnu.
A jaká odměna je u záchranářských psů, kteří obranu na člověka dělat nesmějí a ukryté osoby musí na 100% nalézt a označit?
Když po vyštěkání dá psovod povel figurantovi k vystoupení z úkrytu, může si pes po postupném nácviku několikrát kousnout. Jednou při přepadu při prohlídce, jednou při přepadu při doprovodu, jednou při útěku z doprovodu a nebo z dohlídání a z útěku po určité době podle zkušebního řádu. Tak že si pes kousne za odměnu několikrát, ale vždy to mělo ,,hlavu - patu". Někteří tvrdí, že je lepší psa napřed naučit kousat a potom ho srážet k přesné technice v ovladatelnosti. Ale jestli psa sráží elektrikou a nebo dokonce, že figurant psa píchá k puštění obuškem pod krk, nebo ho udeří horním úderem přes hlavu a kde by měl pes proti figurantovi nutně zakročit a ne, nechat se figurantem trestat a nebo dokonce odměňovat. Jsou hloupí někteří figuranti, kteří chtějí ještě nezkušeným psovodům dokázat, jak oni dovedou cizího psa ovládat. Je to spíše ješitnost dokazovat, že jedině on je ten nejlepší figurant pro psy.
Dneska je velikou chybou, že služební psi mohou útočit do obličeje, do rozkroku a jinak všude po lidském těle. Je to opět odlehčení od přesnějšího nácviku, na který málo kdo pravděpodobně stačí, i když zase v dnešní době jde o větší bezpečnost ale u profesionálního psovoda, ne u sportovní kynologie například Tartu, ve kterém mohou pracovat se psy i odrostlejší děti.
Jenomže figuranti těmto psům, už musí figurovat v ringovém ochranném obleku, který je silně napachovaný pachem z jiných psů a například pes při likvidaci výtržnosti v místnosti, dobře rozpozná mezi civilisty hledaného figuranta a o to lépe, se na něho zaměří. V praxi při použití takto cvičeného psa, mezi neznámé osoby pro vyhledání ukrytého pomocníka a klidně se chovajících všech zúčastněných osob, může většina těchto psů zklamat. Mám několik filmových důkazů ze závodů a jak z policejních, tak z Tartových, kdy psi běhali kolem mne v době, kdy jsem dělal figuranta.
Hledali figuranta v jeho známém figurantském postoji a v napachovaném obleku. Například jednou u stolu kde jsme seděli tři, já figurant v civilním obleku, se salámem na stole a s pivem v ruce, naproti seděl rozhodčí a třetí osoba k potvrzení chování psů v takových situacích. Kdybych nestrčil do většiny psů, kteří se sápali na stůl na můj salám, tak by se ani při revíru v objektu neozvali. Ze sedmnácti psů, vyštěkal správně jeden policejní pes, který se štěkotem do mne vrazil, až mi srazil ze židle.
Na jiném závodu a to policejním, jsem udělal při revíru v místnosti záludnost, například že jsem dal pár slupek od salámu do odpadkového koše. Vycházel jsem z toho, že v praxi odpadkové koše se zbytky potravy bývají a že mnozí psovodi nedělali se svými psy odmítání potravy. Byl jsem zalezlý ve skříni s pootevřenými dvířky a s křeslem u nich v jednom pokoji ve větší kamenné chatce. Před tím jsme napachovali chodbu, záchod, sprchový kout a další dva pokoje, aby psi nechodili po stopě. První pes byl vpuštěný k nalezení a k vyštěkání mne figuranta. Jenomže ho zajímal více odpadkový koš se slupkami od salámu a se dvěma slabými kolečky salámu. Po převrácení koše jak pes se snažil do koše vlézt se převrátil a kolečka salámu která se přilepila k dlažbě, nemohl skrz náhubek uchopit. Uplynuly dvě minuta a šel další pes. Ten si koš odkutálel do vedlejšího pokoje pod postel a po dvou minutách šel další pes.
Jenomže při policejních okresních, nebo meziokresních přeborech, kdy většina psů dostane nuly a za důležitý cvik do praxe, jak to potom vypadá u nadřízeného policejního kynologického náčelníka? Několikrát jsem dostal od policejních psovodů kamarádů vynadáno. Zeptal jsem se jich, jestli chtějí mít spolehlivé dobré psy a nebo, jestli si chtějí udělat pouhé čárky za splnění účasti, pro dobré oko u nadřízených. Netrvalo rok a dozvěděl jsem se, že záludnosti, které jsem jim ukázal co nás učili u vojska, se začali dělat i v jiných krajích. Stačilo pouhý rok, kdy se v policejních kurzech o tom všem prohovořilo a od té doby si psi nevšímali ve vykradených chatách zbytků potravy, nebo i zvratků po zemi. Vždy stačilo probrat problémy mezi sebou a komu na tom všem záleželo a záleží, stačí vyhledat již vyzkoušené metody na tisících a tisících vojenských a policejních psů. Ty špatné nepodporovat, zavrhnout a dobré podporovat, udržovat a vylepšovat!
Praxe při diferenciaci pachů osob v místnostech, jako byli vlakové zastávky, či restaurace, ale i v dopravních prostředcích ze stop a nebo z předmětů mimo psů specialistů, byla dobrá praxe. I když ji mnohý psovod nikdy v praxi nevyužil. Psi si procvičovali o to více své čenichy a byli dobře připraveni dojít po stopě pachatele až do čekárny a rozlišením osob v místnosti najít tu, po které pes přišel. Dnes co vím, už se tyto praktické metody a je to k veliké škodě nevyužívá. V dobách před převratem, museli umět psi s psovody V.B. v kategorii P-2 a H-2 mnohem více z náročnějších cviků, od kterých se dnes pomalu již upouští. V té době v USA neuměli psi stopovat na frekvenci. Učili se od nás Evropanů. Když je dneska člověk vidí, jak běhají se psy sem a tam po chodnících a pouze u krajích kde je tráva, tak to vypadá a jak my říkáme - pouštění draků. (ve videích jsem dal klípek z poslaného DVD z USA o stopování a je tam klip Armín na frekvenci)
Do nácviku obrany patří zmiňovat se i o stopování, protože platí pravidlo: aby se pes mohl ukázat jaký je obranář, musí napřed při vyhledání v revíru nebo v objektu a nebo při vystopování, najít figuranta a nebo bránícího se pachatele! Když ho pes nevyhledá a nebo nevystopuje, nemůže dělat ani obranu!
Obrázek z DVD z USA o jejich stopování a o stopování našich četnických psovodů a policejních psovodů je obrovský rozdíl. Naši psovodi po stopách pachatelů, vlezli často za zločincem do jejich baráků až do určitého poschodí a zastavili se u dveří pachatelů. Tito pátrací psi stopy na frekvencích přímo vydřeli a ne jako ,,draci" z USA po trávnících a většinou kdy je náhodně vylítali. Škoda, že se naše pátrací kynologie se spoustou zkušeností v praxi, pomalu, ale stále ničí.
PES, ABY SI A JAK SE V KYNOLOGII ŘÍKÁ KOUSL DO ŽIVÉHO, MUSÍ SI HO NAPŘED VYČENICHAT!
Nácvik obrany se psy, začíná výcvikem revírů po základním ovládání psa s poslušností. Pes, který nemá přivolání a hlavně neumí štěkat na povel, nemá při nácviku revíru co dělat! Učení psa k vyštěkávání klidně stojící osoby s drážděním figurantem, vede později k hrubostem na psa ze strany figuranta, pomocníka i psovoda!
Výcvik psa Armína k vyhledávání osob a k jejich označení štěkotem.
CVIK S POVELEM REVÍR!
Aniž by si to mnohý majitel štěněte uvědomil, v počáteční výchově při získávání kontaktu mezi sebou a do kterého náleží seznamování neznámého okolí na procházkách a hlavně při schovávačkách, připravuje se pes k vyhledávání ukryté osoby. Popsal jsem počáteční tuto výchovu v sekci Výchova Armína, kdy si štěně má samostatně vyčenichat nenápadně ukrytého majitele a podmínka je, že se majitel štěněti nesmí a když to není nutné s možností zaběhnutí štěněte - ozvat. Zakončený tento první postup je, že štěně po schování majitele vypouští známá osoba a to již na delší vzdálenosti.
Štěně, které už zná tyto schovávačky a umí svého majitele s jistotou hledat a ještě je lepší, kdy už umí štěkat na povel, můžeme začít štěně připravovat na vyhledávání a napřed známé osoby a po zvládnutí, nácvik vyhledání teprve cizí osoby. Tady už bude platit pravidlo, ŽE KLIDNĚ STOJÍCÍ OSOBU NESMÍ PES BEZDŮVODNĚ NAPADAT! Ten majitel, který od začátku schovávaček a po jeho nalezení štěnětem ho odměňoval, až po zaštěknutí na pamlsek, bude mít snadnou práci při vyštěkávání nalezených cizích osob. Štěňata lépe reagují na večer, kdy jsou více aktivní, ostražití, více nedůvěřivý až plašší a pomocník který se bude chovat nápadně podezřele, lépe probudí u mladého psa na něho štěkání. Majitel musí psa a ze začátku je mnohem lepší šeptem povzbuzovat a pomalu se k pomocníkovi přibližovat s povelem revír a s pomocným povelem štěkej. Když má pes o pomocníka zájem, pomocník stojí v klidu a hlavně schovaný. Občas může zaškrábat, ale jenom krátce na kůru stromu, nebo zlomit větvičku. Pes, kdy po několikátém opakování v týdnu již ví o povelu revír a štěkej, můžeme začít nacvičovat vybíhání do stran.
Revír v terénu, můžeme začít dělat se psem který je již odnaučený vyhledávat a pronásledovat zvěř a má výborné přivolání.
V terénu si můžeme rozvěsit na levou i pravou stranu nad zem kabát, tašku, čepici, ale do každého tohoto předmětu dáme pamlsky. Vrátíme se pro psa, který nás sledoval a každý mladý pes je zvědavý, co jsme v těchto místech dělali a proto bude mít zájem, k těmto věcem běhat. Psa na vodítku nadráždíme do směru prvního předmětu s hlavním povelem revír a s ukazováním rukou. Pomaleji, aby pes tahal sám před námi do směru, se dostaneme k předmětu například ke kabátu a nyní budeme psa dráždit s hlavním povelem štěkej. Když pes začne na kabát štěkat, následuje obrovská radost psovoda s odměnou pro psa, která se vytáhne a opět s drážděním z šustění sáčku z kabátu. Pes by měl a jak se říká přímo slintat. Odvedeme psa dva metry od kabátu směrem k dalšímu předmětu a provedeme to samé. S opakováním hlavního povelu revír, doběhneme k předmětu a s hlavním povelem štěkej i s přidruženým občasným povelem revír, necháme psa před odměnou a již několikrát štěknout. Po vyštěkání třetího předmětu vše směrem zpět opakujeme. Potom necháme psa v jiném místě odpočinout a vše ještě jednou opakujeme.
Syn Armína Áres, našel v lese obleček na malého psíka a projevil o něj zájem. Armín při nácviku revír na všelijaké předměty.
Jednou mi zavolal kamarád který sloužil na benzínce a měl noční, že při střídání z odpolední šichty ztratila obsluha při hrabání sněhu drahou dlahu z prstu a jestli by ji Armín našel. Řekl jsem aby zalezli do benzínky a nechali nás pracovat osamotě a za chvilku dlahu Armín našel.
Tímto máme začátek přípravy pro cvik revír na předměty a nedosažitelné předměty pro psa, k vyštěkání osob.
Pes by měl vyštěkávat bez agresivity. Spousta pejskařů dělá vyštěkávání na dráždění a kousání do figurantů a prý z důvodu lepší motivace. Jak to dělají asi psi od záchranářů, kteří nesmí kousat do lidí ani na ochranné pomůcky? Agresivitou jde tento cvik v počátku urychlit, ale většina psů začne někdy dřív, jindy později napadat figuranty. A to se potom musí přistupovat zásadně k tvrdším metodám, aby pes přestal napadat. Práce je o to více časově prodloužená, tvrdostí při odnaučování napadání se naruší většinou kontakt a některý pes se v nejistotě přibrzdí a znejistí při samostatném výcviku v zadržení. Například, kdy psa bude krátkým vodítkem figurant kočírovat, nebo odměňovat, svými povely usměrňovat a nebo dokonce trestat, například všelijakými pichy tvrdším obuškem a podobně.
Při nácviku revíru v terénu, musíme brát na vědomí poryv ovzduší. Pes nesmí běhat po stopě pomocníků, proto musí do místa svého úkrytu prohledávajícího terénu psem, obcházet a dostávat se k úkrytu zezadu! Psu při nácviku systematického prohledávání terénu, nesmí jít pach přímo od pomocníka. Tím by se pes neučil systémovému prohledávání terénu. Pes musí běhat rychle s vysokým čenichem a ne, jako na stopách s čenichem nízkým. Když se dostane do pachového mraku pomocníka a to se také může dostat, až kdy pomocníka přeběhne a dostat se k němu zezadu. Zkrátka je to na šikovnosti psovodů, jak naučit své psy k systémovému prohledávání terénu a metod je až dost.
Abychom co nejdříve vysvětlili psu systematické prohledávání a vyštěkávání osob, byla dobrá metody využít více pomocníků a napřed po obou stranách s počtem vyběhnutí do stran. Po zvládnutí prvních nácviků vynecháme po jednom pomocníkovi na každé straně a po dalším zvládnutí, ponecháme pomocníka, až na poslední vyběhnutí do směru úkrytu s pomocníkem.
Bylo vždy lepší ,začít dělat revír v terénu, než na cvičišti za plotem, kde to psi znají a hlavně kvůli spoustě rušivých pachů. Jestli pes zvládne revír v lese, vždy zvládnou i plenty na cvičišti. Ale psi začínající na hřišti, nikdy nezvládali ve volném terénu samostatné obíhání chat v chatové oblasti, kde přeskakovali i ploty, aby chaty mohli obíhat kolem do kola. U vojska nám psi dělali revír kolem krmelců, seníků, můstků, roklí a podobně. Tím nám šetřili spoustu kroků, při několikakilometrových kontrolovaných úsecích. Tyto naše revíry se nedají srovnat s dnešními, kdy se přijdou psi proskočit na pár desítek metrů a stávají se z nich ,,mistři" světa.
U vojska P.S. se chytal jeden vlastizrádce za rok. V USA na mexických hranicích chytají přivandrovalce po desítkách mezi kaktusy. Občas si napíšeme se psovodem, který na mexických hranicích slouží.
OBRANA S NÁCVIKEM SE ZADRŽENÍM FIGURANTŮ
Kdy a co začít se štěnětem cvičit v obraně s kousáním do ochranných pomůcek na figuranty?
Rozvíjení zloby u psů.
Obrana se psy a před lety, se začínala trochu jinak. Pes v té době, si neměl všímat například kolem štěkajících psů při napodobovací metodě s dospělými psy. Převládalo více dráždění, před samotným kousáním. Dráždění psů bylo rozděleno na několik částí a byl to skupinový nácvik na rozvíjení zloby a odvahy psů. Další častá dnešní chyba je, když se figurant dlouho domlouvá s figurantem a nebo dokonce na sebe před psem křičí a psovod je v hlase lítostivý, vzteklý, až nejistý. Psovod vždy musel udávat nadřazený styl nad figurantem a tím dodával odvahu svému psu. A ne, aby figurant seřval psa i jeho majitele! Když už se figurant domlouvá se psovodem, musí to být že figurant má být v hlase ,,roztřesený" a ne nad psovodem velitelský! Figurant se musí drážděním psa hýbat a psovod psa v domluvě s figurantem psa chválí, hecuje, poplácává, dodává psu odvahu pro ostražitost! Figurantovi odpovídá s tvrdou intonací aniž by musel řvát k zastrašování jako v praxi u lumpů. Rozkaz se dá i šeptem se správnou intonací.
Nejdříve se figurantem dráždili nejodvážnější psi za přítomnosti psovodů a postupně se vydráždili ostatní psi ve skupince. Samotné chválení s podporou psa, nesmí být trestání psa při nepříjemném silném pleskáním psa do hrudníku a abnormálně silný hlas, na který ještě není pes zvyklý, může zavinit počáteční nejistotu u mladého psa a na které nejvíce záleží. Jaký bude mít mladý pes zážitek při prvním nácviku, to si zapamatuje na hodně dlouhou dobu a může to ovlivnit další těžší nácviky při cvicích obrany. Někteří chytají psa za slabiny, aby se pes koukal na figuranta. Od některých těchto psů mají jejich psovodi i pokousané ruce a když při dráždění dají hned psu facku, tak co může časem vyrůst za psa obranáře? Svojí chybu nepřiznají, nebo si na tuto jejich chybu ani nevzpomenou.
Druhá fáze určovala, vzdálenost psovodů deseti metrů od uvázaných psů ke kolíkům a na vzdálenost je psovodi jednotlivě a jak figurant kterého psa zrovna dráždil, povzbuzovali. Psovodi přibíhali ke svým psům až když se figurant od psů vzdaloval.
Následovala další fáze za nepřítomnosti psovodů, které psi již nesměli vidět a tedy nebyli psovody povzbuzováni. Až když se figurant vzdálil, přibíhali psovodi pochválit a odměnit své psy.
Jako poslední fáze při rozvíjení zloby, byl individuální výcvik, kde byl při dráždění figurantem pouze jeden pes se svým psovodem, který povzbuzoval svého psa na vzdálenost do deseti metrů. Když pes obstál, další postup byl, že psovod odešel do úkrytu a pes již nebyl při dráždění povzbuzován. Teprve kdy od psa figurant odešel, přibíhal psovod, aby psa pochválil a odměnil. Tím se připravovala samostatnost psa.
Tohle všechno, když se s mladým psem postupně provede u rozvíjení zloby, začíná se dělat takzvaná kruhovka zaměřena již na zákusy. Figuranti používali napřed slabého proutku na konci s lístečky které uměly dráždit mladého psa, u jistějších psů předepsanou proutek v rozměrech, která nesměla být moc slabá, aby se neobtáčela a nešvihla psa pod jeho břichem. Stačila jedna nepříjemnost a pes mohl být před nápřahem pokažený, až do konce svého života. Psovod to nemusel ani postřehnout a figurant se většinou nepřizná. Dneska vidím, jak mnozí ,,figuranti" takzvaní kočí, práskají bičem psům nepříjemně, až o jejich přední packy. Na vodítku se psem při figurování do deseti metrů mohou tisíckrát moderně mluvit, že má pes nějaké ,,srdíčko", ale u hodně velikého procenta psů, vyslaných na sto metrů k zadržení, už tak mluvit nemusí. Vždy jde o to, najít kde byla chyba. Potom lze snadněji chyby i odstraňovat.
Nácviky prvních zákusů psem do ochranných pomůcek figurantů.
Jako první nácvik zákusu se štěnětem, se dělá do lněného, bavlněného silnějšího hadru, bez větších ok. Na hadr začíná každý psovod ať sportovní, nebo služební. Kožená manžeta pod civilním oblekem je něco jiného, než napachovaný ringový oblek. Pes snadno rozliší figuranta od civilní osoby! Neměly by se používat ani hadry s vlákny silonu, nebo zmazané hadry s nalepenými kamínky od mlácení hadrů při dráždění psa do země. Hadr by se země neměl ani dotknout. Přeci žádný psovod nebude učit psa lovit myši, ale osobu figuranta a nebo lumpa se zákusy hlavně do rukou. Ten psovod, který si psa naučí kousat do rozkroků, kotníků, prsou, zad, nebo břicha figurantů, nikdo nebude z figurantů dávat těmto psům kousat na manžetu, pod civilním a hlavně ne - napachovaného obleku od jiných psů a podobně.
To samé při dráždění psa, by se vůbec neměl používat bič! Žádný lump nebude u sebe nosit bič, ale kovovou trubku, nůž, pistoli, dřevěnou plaňku, nebo obyčejný klacek. Bude na zastrašení psa používat hozených předmětů které má v ruce, nebo poblíž. Sklenice, kameny, kabát, botu a podobně. K tomu lze využít klacky s listím, obrácenou smrkovou větev, nebo jinou rozvětvenou větev proti psu, Křik s povely k zastavení psa, k ulehnutí a právě který pes má tyto povely dávané i cizími lidmi zakódované v sobě, většinou může v praxi zklamat. Na hluk při dráždění je přirozenější použít pistole, ale to už se musí dělat pod dohledem zkušeného psovoda, nebo instruktora! Má to svá nácviková postupná a přísná pravidla.
Cvičné ochranné rukávy pro zákusy psů, používá jak sportovní, tak policejní, nebo vojenský psovod. Je to podobný nácvik zákusů a jak se dnes mylně říká, že se cvičí psy do těchto ochranných pomůcek a ne do člověka a ještě se slovem hrou. Žádné zvíře, pták, plaz a jiná havěť si na obranu a na ochranu svých potomků, smečky, tlupy, houfu, hejna NEHRAJÍ! I malá sýkorka se staví i za cenu svého života proti šelmě, nebo dravci. Proč je potom tolik a nejenom figurantů pokousaných se psy, kteří cvičí sportovní obranu? Ještě větší rozdíl je, u takzvaných vytloukaček v náhubku psem, při cviku likvidace výtržníků a nebo takzvané ,,uličky" které dělají a dělat by v žádném případě neměli ti, co tvrdí, že cvičí psy na obranu hrou!. Tady se již psi cvičí k útoku přímo na lidi a je to už právě ten rozdíl, mezi sportovní a služební kynologií.
(více v knížce Výchova a výcvik psa Armína, vychovaného vlčicí Lupínou)
( v odkazech na videoklipy jsou ukázky Armína z nácviku REVÍR a cviky z OBRANY)
Výchova a výcvik nového štěněte Gaunera ||. na obranu
Malému štěněti Gaunerovi jak to tak vypadá, bude obrana ,,chutnat". V jeho dvou měsících jsem měl poškrábané ruce a každým dnem jeho stisk sílil. Jeho zuby ničily spoustu věcí a kousal i do kovů, například do lopaty a hrábí. Chvilku trvalo, než jsem mu tuto činnost zakázal. Horší to bylo, když kousl do ruky jednoho chataře, který si ho chtěl pohladit. Varoval jsem ho, že Gauner má ostré zoubky. Neuposlechl a z předloktí mu tekla krev. Ten pán měl špatnou srážlivost krve a hned modral. Jedna mladší běžkyně se u nás zastavila a jestli si může pohladit tak krásné malé a ještě ne tříměsíční štěně. Gaunera jsem stačil vodítkem strhnout od jejího obličeje, s kterým se ke Gaunerovi předklonila. V jeho první den třetího měsíce, mi Gauner prokousl hřbet ruky. To už pár dní před tím jsem mu vysvětloval s nepříjemným při-škubnutím ze jeho pár chloupků na krku, že to dělat nemá. I když při takových chvilkách zaječel, stále útočil a zvláště, když se mu chtělo spát. Hračky jako plyšoví tygr, pes a medvěd, nevydržely Gaunerovi moc dlouho a podíval se jim na ,,střeva". Kolem se válely chuchvalce molitanu a vaty. Rád se začal se mnou přetahovat o všelijaké hadry, ale na obranu má zatím dost času. Na procházkách ho začínám seznamovat s prohledáváním můstků, krmelců a obíháním lesní chatky. Gauner na naší chatě začíná dobře hlídat a zavrčel i na běžce, který kolem nás rychle proběhl. Timur si našel a vychovává za sebe ke hlídání náhradu Gaunera a dělá to velice dobře. Jenomže Gaunera musím nějakou dobu ještě usměrňovat co se bude hodit do jeho výcviku a co ne.
Obrana psu Gaunerovi zachutnala až moc. Na ukázkách porážel k zemi mladíky, kteří si chtěli vyzkoušet práci figurantů.
K použití ochranných pomůcek k nácviku kousání se psy, by se mělo přihlížet k jejich podle tvarů psích zubů. Masožravé šelmy mají jiné tvary zubů než savci a například stoličky u prasat s jejich klektáky jsou jiné, než stoličky psa a s délkou s uložením tesáků. Tesáky si šelma chrání a jsou na přidržování kořisti. Nejmohutnější stoličky trháky drtí nejtvrdší kosti a jsou kratší, než špičáky (tesáky) do doby, než se obrousí. Proto tvar klínových a přehnaně tvrdých ochranných pomůcek cvičných rukávů, nesplňují to, co by měly přirozeností splňovat. Pokusil jsem se na snímcích přiblížit tento rozdíl.
Zuby psa na klínovém cvičném rukávu, by musel zabořit větší silou aby se stoličky trháky dotkly vůbec látky. A nebo teoreticky by musel zabořit tesáky o tři milimetry do prkna, aby se stoličky prkna dotkly. Druhý snímek ukazuje zuby prasete, který se dotkne i klínu s většinou zubů.
(pokračování příště)
Základní tipy:
- Používejte často nové bloky.
- ENTER = nový odstavec.
- SHIFT+ENTER = nový řádek.
- Obrázek je nejprve třeba nahrát na server přes Vložit obrázek a Správce souborů.
- Obsah z Wordu vždy přenášejte přes Vložit z Wordu.
- NEpoužívejte mezerník pro zarovnávání objektů.
- Stiskněte tlačítko listování.
- U bloků, které mají být skryty, vyplňte nově zobrazené textové pole.
- Všechny bloky s vyplněným listováním budou na stránkách skryty kromě prvního v pořadí.
- Tlačítko přidat odkazy vytvoří nový blok se zástupcem, který bude na stránkách nahrazen odkazy. Tyto odkazy budou shodné s vyplněnými nadpisy u listování a budou přepínat příslušné bloky.
- Ze všech bloků, které mají vyplněné listování, bude zobrazen vždy pouze jeden. Bloky, které nemají vyplněné listování vůbec, budou zobrazeny vždy.
- Pokud chcete skrývat i první blok listování, vytvořte na jeho místo nový prázdný blok a použijte pro jeho nadpis výraz: %empty%
- Chcete-li při přepnutí bloku rolovat okno na horní část bloku, přidejte za text bloku výraz: %top% (např.: Dovolená%top%)